Dne 26.června 1921 byl v Bystřici pod Hostýnem založen Sportovní klub Hostýn. Nový klub se hned od svého počátku věnoval dvěma sportům - kopané a tenisu.
Tenis byl hlavní činností SK Hostýn po celou dobu existence tohoto klubu, t.j. 27 let. První tenisový dvorec byl zřízen v Impregně továrníkem Karlem Bazikou, který byl jednatelem SK Hostýn. Na tomto kurtu se hrálo několik sezón. Popularita bílého sportu se však rychle šířila a počet hráčů se zvětšoval. Proto byly někdy uprostřed dvacátých let zřízeny tři tenisové dvorce v Palackého ulici na pozemcích továrníka pana Václava Zbořila, který se stal druhým předsedou SK Hostýn. Pan V.Zbořil dal svým nákladem postavit zděnou šatnu s umývárnou a verandou. Bezúročné půjčky poskytli K.Bazika, Dr.Jaromír Fialka, Julius Schütz a MUDr.Ladislav Žalud, pozdější třetí předseda SK Hostýn. Tyto půjčky byly později odepsány jako dary.
Ve dvacátých letech se tenis hrál pouze přátelsky. SK Hostýn Bystřice p.H. v té době reprezentovali: K.Bazika, Dr.L.Žalud, Otakar Wittner, Helena Frölichová, Irena Schützová, V.Zbořil, Hubert Christ, Pavel Tauber, František Dyba a další. Nejčastějšími soupeři bystřických tenistů v tomto období byli tenisté SK Haná Kroměříž.
K významné změně došlo na přelomu let 1929 a 1930. Tenisové ústředí Čs.L.T.A (Československa lawn-tenisová asociace) rozhodlo o zřízení žup na území celého státu. Na Moravě byly zřízeny tři župy se sídlem v Brně, Přerově, Ostravě. Ustavující schůze Středomoravské župy byla svolána na 2.února 1930 do Přerova.
Na ustavující schůzi byli přítomni zástupci devíti klubů. Byl mezi nimi i zástupce SK Hostýn Bystřice p.H. pan Bazika, který byl zvolen do výboru župy. Na této schůzi byly také kluby přihlášené do župního mistrovství rozděleny do I. a II. třídy. Družstvo SK Hostýn bylo zařazeno do I.třídy, kterou tvořilo celkem devět týmů. Bystřický celek v roce 1930 obsadil 7.místo a tím si spolu s osmým družstvem, LTC Vyškov, měl zajistit účast v I.třídě i pro rok 1931. Sestupovat měl pouze ŽSK Makkabi Prostějov, který obsadil poslední 9.místo.
Vedení župy ale rozhodlo, že v roce 1931 bude hrát v I.třídě pouze osm týmů. Prakticky to znamenalo, že vítěz II.třídy neměl postupovat do I.třídy. To se však nelíbilo tenistům SK Baťa Zlín, kteří obsadili v roce 1930 1.místo ve II.třídě. Zlínští tenisté se dožadovali postupu a župní vedení nakonec rozhodlo, že na jaře roku 1931 se uskuteční dva kvalifikační zápasy ve kterých se zlínský klub utká s týmy LTC Vyškov a SK Hostýn Bystřice p.H. na dvorcích těchto soupeřů.
V květnu 1931 se oba zápasy také uskutečnily. SK Baťa Zlín nejdříve ve Vyškově porazil LTC Vyškov 8:6 a o týden později porazil zlínský tým v Bystřici družstvo SK Hostýn 9:5. Celek SK Baťa Zlín tím potvrdil oprávněnost svého požadavku a postoupil tím do I.třídy Středomoravské župy, družstva SK Hostýn a LTC Vyškov byly přeřazený do II.třídy a počet účastníků v I.třídě se tak snížil dokonce na sedm týmů. Tato událost na řadu let poznamenala tenisové družstvo SK Hostýn Bystřice p.H., které se zabydlelo ve II.třídě.
Zájem o tenis však byl v Bystřici na počátku 30.let stále větší a trojice kurtů v Palackého ulici nakonec nestačila čelit náporů zájemců. Proto SK Bystřice pod Hostýnem zřídil v roce 1932 dva tenisové dvorce v prostoru mezi fotbalovým hřištěm a městským parkem Zahájené. Současně založil SK Bystřice tenisový odbor a sestavil družstvo, které přihlásil do Středomoravské župy.
V roce 1933 se tým SK Bystřice stal účastníkem III.třídy a od toho roku měla Bystřice dvě družstva v mistrovství Středomoravské župy. Lépe si vedli pochopitelně zkušenější a vyzrálejší tenisté SK Hostýn, kteří hráli o třídu výš, zatím co hráči SK Bystřice sbírali zkušenosti v základní III.třídě. Jejich výkonost však šla nahoru a v roce 1938 obsadili 1.místo, což znamenalo postup do II.třídy. Výsledek mistrovského zápasu mezi oběma družstvy v roce 1939 není znám, oba týmy však byly v této sezóně úspěšné, jak dokazuje konečná tabulka II.třídy uveřejněná dne 12.prosince 1939 v deníku Obzor: 1.SK Hostýn Bystřice p.H., 2.LTC Uh.Brod, 3.SK Bystřice p.H., 4.SK Baťov, 5.LTC Napajedla, 6.LTC Veselí n.M.
První místo zajistilo tenistům SK Hostýn postup do I.třídy a v roce 1940 se tak opět 10 letech stalo účastníkem nejvyšší župní třídy. Později však tenisté SK Hostým opět sestoupili a výkonost obou družstev se vyrovnala. Po skončení 2.světové války byli dokonce hráči SK Bystřice úspěšnější než hráči SK Hostýn. Potvrzuje to konečná tabulka II.třídy Středomoravské župy 1946, uveřejněná v deníku Práce 14.března 1947: 1.LTC Olomouc, 2.ČLTK Olomouc, 3. SK Bystřice p.H., 4.SK Kojetín, 5.Sokol Přerov, 6.SK Hostýn Bystřice p.H.
V třicátých a čtyřicátých letech startovali v barvách SK Hostýn K.Bazika, Hugo Sláma, F.Dyba, Robert Bazika, Otakar Fridrich, Otto Ševčík, Miroslav Václavík, Ing. Walter Fleischmann, MUDr. Ladislav Žalud, Rudolf Jahn, Miroslav Rozehnal, Jan Böhancker, Emilie Zbořilová, Anna Baziková, Alberta Dybová, Jarmila Fialková, Irena Schützová, Anna Böhackerová(později Fridrichová), Marie Novotná (dříve Macfeldová), Ladislav Žalud ml., Zdeněk Žalud, Otakar Moráček, Jan třasoň, Eduard Havránek, Ludmila Jandová, Zdeňka Třasoňová a další.
V pravidelných sezónních žebříčcích Středomoravské župy byli někteří hráči SK Hostýn vysoko hodnoceni. V roce 1931 obsadil Karel Bazika 12.-17.místo a Hugo Sláma 18.-20.místo. V roce 1936 byl Hugo Sláma zařazen na 16.místo. Středomoravská župa v té době měla téměř 1000 registrovaných hráčů.
Po sjednocení tělesné výchovy v roce 1948 se pochopitelně tenisové odbory obou bystřických klubů sloučily do tenisového oddílu sjednocené TJ Sokol Bystřice p.H., později od roku 1953 TJ Tatran Bystřice p.H.
Původní trojice kurtů SK Hostýn v Palackého ulici sloužila ještě začátkem padesátých let rekreačnímu tenisu a v zimě bruslení pro veřejnost. V dalších letech tento prostor osiřel a byl nevyužit a později sklad řeziva. Někdy na přelomu padesátých a šedesátých let byla v tomto místě zahájena výstavba budovy mateřské školy pro 120 dětí. Škola byla otevřena v roce 1963 a budova slouží svému účelu doposud.
Zápasy o mistrovské body se hrávaly jen na dvorcích v Zahájeném, které nestačily provozu a proto byly v roce 1953 zřízeny další dva kurty vedle fotbalového hřiště. Slavnostního zahájení provozu v roce 1954 se zúčastnili přední hráči Československa té doby. Vladimír Zábrodský sehrál utkání se Zdeňkem Žaludem, Vlasta Holečková s Vlastou Mikulíkovou, sehrány byly také přátelské čtyřhry.